Moje fotky z cestování nočním vlakem z Vídně do Bruselu se na twitteru staly populární a v komentářích se objevilo hodně dotazů a taky dost předsudků, takže mi přišlo užitečné ty věci tady rozvést. Text je tedy užitečný jak pro vás, kdo noční vlaky považujete za pomalou a trapnou nostalgii minulého století, která má vymřít, tak pro vlakové nadšence. A taky kohokoli mezi tím.

Předně: do Bruselu (ale i jinam, Brusel ale vede) jezdím už několik let velmi často, zkusil jsem různé kombinace a samozřejmě taky letadlo, takže píšu o vlastních zkušenostech, kterých mám dostatek. Je pravděpodobné, že pro lidi v jiné situaci, která se liší zejména podle toho kde bydlí nebo kvůli čemu cestujou, může být jiná, ale přijde mi až úsměvné, když mi někdo vnucuje svůj pohled, že jezdím zbytečně drahým a pomalým vlakem jen z nostalgie. Naopak, i za současné ceny je pro mě tento způsob nejlepší kombinace osobních preferencí, ceny, času a pohodlí.

Cena

Častým dotazem je cena. Od loňska fungující noční vlak Vídeň – Brusel stojí od 99 euro za místo v lehátkovém kupé, a 129 – 179 euro za místo v lůžkovém kupé (za jednu cestu). Cena záleží na tom, jak brzy před cestou jízdenku koupíte, jaká je poptávka atd. Vlak zatím jezdí jen třikrát týdně, některé dny jsou vyprodané více a tedy cena jde nahoru rychleji. (rozdíl mezi lehátkovým a lůžkovým vozem je v pohodlí, podrobněji je to včetně dalších tipů na noční vlaky popsáno zde: https://cestavlakem.cz/nocni-vlaky)

Já jsem za luxusní kupé se sprchou a záchodem zaplatil 179 euro, protože jsem věděl že bude horko a sprcha tak přijde vhod, a bohužel jinak velmi moderní vídeňské nádraží veřejné sprchy nemá, což považuju za problém – podle mě by se měly veřejně dostupné sprchy stávat standardem veřejných budov jako jsou nádraží, protože to dělá cestování mnohem pohodlnější.

Doba jízdy

Vlak odjíždí z Vídně 20:13, do Bruselu dorazí druhý den chvíli před desátou. Měli jsme drobné zpoždění, asi 20 minut. Dříve jezdil vlak jen do Kolína nad Rýnem, takže tam bylo potřeba ráno vystoupit a dojet klasickým IC do Bruselu, což bylo mnohem méně pohodlné. Přímý vlak je paráda.

Ubytovací služby

V lůžkovém voze dostanete lahvičku šumivého vína na dobrou noc a plnohodnotnou snídani, vyberete si ze šesti věcí z celého menu. Za mě to byl čaj, džus, housky, máslo, sýr, med. V kupé máte i ručník a sprchový gel, prostě klasická hotelová nabídka, je možné si objednat i další jídlo nebo pití z bistronabídky.

Porovnání s leteckým spojením

Tu hotelovou část zdůrazňuju: mnoho lidí to vidí dost pragocentristicky a říká „proč bych se měl trmácet tolik hodin, když skočím ráno na letiště, a po hodině a půl letu jsem v Bruselu. V tom je ten háček: většina obyvatelstva jaksi nežije na letišti nebo v jeho blízkosti. Pro mě konkrétně jakýkoli let znamená cca 6 hodin na cestě navíc. Tři a půl hodiny cesty ze Vsetína do Prahy nebo Vídně, hodinu přesun z nádraží na letiště tak, aby tam byl člověk hodinu před odletem. Další rozdíl je také v tom, že u vlaku odpadají bezpečnostní kontroly a omezení v zavazadlech.

Navíc, pokud chci letět ranním letem do Bruselu, který létával cca 6:15 (ale teď, pokud se dívám, nic ráno z Prahy do Bruselu už ani neletí), tak to znamená jet večer do Prahy, zde přepsat v hotelu, vstávat ve čtyři, jet taxíkem na letiště (protože tak ráno to MHD nebývá skoro možné) a dostat se do centra Bruselu v dost podobný čas, jako tam dojede ten vlak – za podobnou cenu, ale brutálně nevyspaný.

Pak už ta letenka, která stojí okolo 40-60 euro, není o tolik levnější. Hotel stojí dalších 50 euro v Praze a 80 v Bruselu, cesta na a z letiště dalších 10.

Případně mohu letět z Prahy nebo Vídně večer, ale to znamená ještě dražší hotel v Bruselu, a samozřejmě musím z domu vyjet dřív, v podstatě v poledne, abych stihl večerní let.

Ekologický aspekt

Když jsme u letů, tak je na místě samozřejmě ekologický aspekt. Cesta nočním vlakem dle informace v palubním průvodci generuje 31x méně emisí než stejný let. Podle dostupných informací jedou celé rakouské dráhy na energii z obnovitelných zdrojů, v Německu pak všechny IC a EC vlaky (a tedy zřejmě i noční), obecně pak 61% spotřeby německých drah je z obnovitelných zdrojů.

Pohodlí ve vlaku

Další dotaz byl na pohodlí – někdo se ve vlaku nevyspí. S tím souhlasím, má to ale hodně detailů, na kterých záleží. Jednak je to otázka zvyku, pokud jedete poprvé nebo velmi málo, je to samozřejmě jiný zážitek, než když je to pravidelný způsob spánku. Taky záleží na kvalitě – lůžka jsou větší než lehátka a tedy i pohodlnější. Pak jsou rozdíly mezi dopravci a kvalitě jejich vagonů – rakouské dráhy a jejich nightjet je velmi pohodlný, České dráhy při cestách na Slovensko trochu méně, Regiojet na Slovensko ještě méně a třeba polské dráhy k Baltu jsou podle mnohých ohlasů nejméně pohodlné. (Zkušenosti z nočních vlaků v Gruzii nebo Ukrajině nepočítám, to je spíš prázdninová záležitost a zážitek – nicméně díky širšímu rozchodu kolejí jsou lůžka delší a pohodlnější i ve starých sovětských vagonech).

V neposlední řadě má na kvalitu spánku vliv i kvalita kolejí a toho, jak jsou ztlumené otřesy a zvuky, což je samozřejmě v Německu a Rakousku lepší než třeba na Ukrajině. Klimatizace je pak v lůžkových vagonech do Bruselu standard.

Dotaz byl na to, jak se člověk cítí s cizími lidmi v kupé. Včera jsem jel sám, ale nikdy jsem s tím neměl problém. Pocitově i pokud tam spí další lidé, tak je to soukromí dost podobné, jako sedět několik centimetrů od souseda v letadle. Samozřejmě je možné si za samostatné kupé připlatit, pokud je tohle pro kohokoli zásadně důležité.

Noční vlak vs. vysokorychlostní vlak

Další dotaz byl na vysokorychlostní vlaky – ty mají samozřejmě svůj smysl a je potřeba je stavět, ale pro cestu do Bruselu to ještě dlouho nebude volba. Možná za 10 – 15 let budeme mít vysokorychlostní vlak z Ostravy do Prahy a pak z Prahy do Berlína a pak z Berlína někam na západ, takže se za 4-5 hodin do toho Bruselu dostanu. Spíš se toho ale dočká až moje dcera, nemluvě o ceně – vysokorychlostní vlaky nebudou stát z Prahy do Brna dvě kila, jako stojí jízdenka teď.

Není samozřejmě problém argumentovat tím, že nízkonákladové linky létají do Belgie za ceny od 300 Kč. Když odmyslím to, že tato cena nereprezentuje externality, tedy svůj negativní vliv na životní prostředí a budeme se s nimi setkávat stále méně, tak i z hlediska poskytnutých služeb to není žádná konkurence. Kromě toho všeho, co jsem napsal výše, je ještě potřeba říct, že to jsou lety na letiště Charleroi, které je od Bruselu asi hodinu autobusem a ten stojí 14 euro, a velikost zavazadla do letadla je taky omezená. Poskytnuté služby tedy nejsou srovnatelné.

Jaká noční spojení se chystají?

Noční vlaky čeká renesance, ten proces už je v běhu a každý rok se přidávají nové a nové linky (přičemž mnohé z nich byly v provozu dlouhé roky, až po cca roce 2010 je mnozí dopravci zejména díky neférové konkurenci nízkonákladových letenek a veřejných investic do lokálních letišť a dotacím na některé lety začaly rušit). Tohle se obrací, a jak státní dopravci, tak soukromé firmy hledají na trhu další příležitosti

Rakouské dráhy jsou v tomto evropský lídr, ale Regiojet je taky velmi aktivní a o prázdninových linkách do Chorvatska slyšel už každý. V zimě začne jezdit do Alp na lyže, a v plánu má další spoje, jak na Ukrajinu, tak třeba do Lublaně a Záhřebu. Minulý měsíc začal jezdit noční spoj Berlín – Stockholm, a ve spolupráci s Regiojetem se startup European Sleeper chystá od příštího roku spustit linku Praha – Berlín – Amsterdam – Brusel. Už teď tuším, že to bude dobré. A další rozvoj čeká noční vlaky poté, co rakouské dráhy začnou používat supermoderní spací vozy od Siemensu, které mají dorazit příští rok. A z komunikace s ředitelem ČD panem Bednárikem mám pocit, že i on si uvědomuje, jak je tento segment důležitý, byť jsou na tom ČD ekonomicky po covidu fakt blbě.

Co je problémem dalšího rozšíření?

Přesto situace není úplně růžová – vlaky mají pořád znevýhodnění vůči letadlům, protože letadla neplatí stejné daně z paliva. To se snad mění, Evropská komise připravila první návrh jak to řešit. Problém je také v tom, že po celé Evropě je nedostatek starších spacích vozů, takže pokud se nějaké objeví, tak je o ně velký zájem. Nové pak jsou velmi drahé a trvá dost času je vyrobit, a návratnost investic je potom pro dopravce velmi dlouhá. Proto rakouské dráhy v tomto podporuje stát, protože mají jasný záměr udělat cestování ekologičtější a noční vlaky jsou toho důležitou součástí. A v neposlední řadě je potřeba na evropské úrovni zjednodušovat propojení dopravců a prodej jízdenek, aby byl tak jednoduchý, jako je to u letenek. Věci se zlepšujou, dokonce je už možné u nás koupit jízdenku na vlaky z Polska online, což bylo dlouho absurdně nemožné, ale pořád to není několik kliknutí, jako u letenek.

Noční vlaky budou stále důležitější

Už je to dlouhé jak cesta do Bruselu, tak na závěr: je možné, že pro vás cesta nočním vlakem není nejvýhodnější. Je ale spousta lidí, pro které je z mnoha důvodů preferovaná, a to jak osobních, tak čistě ekonomických při porovnání ceny, času a pohodlí cesty.

A protože nemáme jinou možnost než snižovat emise skleníkových plynů, a letadla na obnovitelné zdroje energie před sebou mají ještě dlouhou cestu (pokud vůbec), noční vlaky jsou pro cesty po Evropě v tuto chvíli jeden z hlavních nástrojů, jak emise z cest snižovat. Proto nepředstavujou žádnou nostalgii z minulosti, ale velmi důležitou součást nejbližší budoucnosti.