Zkušenosti a praktické rady pro využití mezinárodní jízdenky Interrail

Co je to interrail? Mezinárodní jízdenka na určitý počet dnů (5 až 30), kterou můžete využít pro neomezené cestování po evropských železnicích. Základní informace o Interrail jízdenkách, jejich cenách a použití najdete na mnoha místech, například zde na webu ČD nebo přímo na webu interrail.eu (Obvykle se slevou 15%). Co se už ale dočtete méně, jsou konkrétní zkušenosti s nákupy případných rezervací do rychlovlaků či další zkušenosti, které by se mohly cestovatelům a cestovatelkám s interrailem hodit. A pro ně je tu tento článek.

Konkrétní zkušenosti vychází z cesty na přelomu listopadu a prosince 2016. Interrail s platností na 10 cestovních dnů v průběhu jednoho měsíce jsme využili na poněkud pozdní svatební cestu po trase Vsetín – Vídeň – Zurich – Luzern – Interlaken – Spiez – Zweisimmen – Montreux (Interlaken – Montreux je švýcarská vyhlídková trasa Golden scenic route) – Ženeva – Grenoble – Barcelona – Madrid – Irun – Paříž – Štrasburk – Stuttgart – Salzburg – Vídeň – Vsetín. Cena jednoho Interrail pasu byla 8777 Kč (318 euro), a koupili jsme si je bez problémů na Vsetíně u pokladny. První tip začíná už při nákupu: dejte si pozor, pokud chcete vyjet až později, aby vám pokladní vyznačila správně začátek platnosti vaší interrail jízdenky.

Výjezd z a příjezd do Česka

Pokud máte zakoupen tzv. Interrail Global pass (tedy jízdenku na neomezený počet zemí), je možné jej využít pro jednu cestu z a jednu cestu do ČR. Tyto cesty se vám nepočítají do počtu dnů, na které máte Interrail zakoupen. Existují také varianty pro konkrétní země, s nimi ale nemáme zkušenosti.

Interrail vám umožňuje cestovat bezplatně na všech běžných spojích. Pro spoje s povinnou rezervací (což je většina vysokorychlostních tratí) je potřeba si zakoupit onu rezervaci, pro lehátkové a lůžkové vlaky je potřeba si zakoupit rezervaci pro lehátko nebo lůžko. Interrail neplatí na některé soukromé nebo speciální tratě, jejich přehled najdete na webu interrail.eu, nejzásadnější výjimkou je asi spojení tunelem pod La Manche do Anglie, kde je potřeba si koupit normální jízdenku. Obecně se ale celá Evropa dá procestovat i bez toho, aniž byste si museli k interrailu kupovat rezervace, jen pojedete pomalejšími vlaky.

Samotná cesta s interrailem pak probíhá tak, že před nástupem do vlaku si do jízdenky vypíšete datum, start a cíl cesty, číslo spoje a čas odjezdu, a průvodčí vám to potvrdí razítkem. Každý den, ve kterém provedete nějakou jízdu, se vám započítá do tzv. „cestovního dne“ a cestovních dnů máte pr každou jízdenku určený počet, my jsme měli 10. Cesta z Česka pryč a cesta do Česka se jako jeden cestovní den nezapočítávají, a pokud jedete nočním vlakem s odjezdem po 19:00, tak den odjezdu se vám také nezapočítává.

Rakousko

Rezervace do jakýchkoli běžných spojů rakouských drah není potřeba, ani do kvalitních Railjetů, které jezdí nejen z Vídně do Prahy, ale i na západ země do Salzburgu, Grazu nebo do Mnichova. My jsme ale pro cestu do Švýcarska zvolili noční vlak, kam už rezervace potřeba je. Samotnou rezervaci lůžka nebo lehátka do nočního vlaku z Vídně do Curychu není možné koupit online, web OEBB.at nabídne jen komplet jízdenky+rezervace.
Rezervaci pro lůžko nebo lehátko je ale možné zakoupit na jakékoli mezinárodní pokladně, a to jak v Rakousku, tak v Česku. Lehátko pro jednoho stojí cca 30 euro, lůžko 50 eur a více. (Pro rozdíly mezi lehátkovými a lůžkovými vlaky i další informace o nočních spojích si přečtěte tento článek).

Noční vlak Wiener Walz z Budapešti do Curychu jsme vyzkoušeli ve čtyřlehátkovém kupé, ve kterém nebylo příliš místa na zavazadla, ale zvládnout se to s trochou tetrisového skládání zavazadel dalo. Jako snídani jsme dostali v ceně na výběr pouze jablečný nebo pomerančový džus, zdarma byla k dispozici malá perlivá a neperlivá voda. Drobnou nepříjemností bylo nad ránem vzbuzení švýcarskými celníky, na to člověk už ve vlaku moc nenarazí.

Wifi ani sprcha k dispozici nebyla, zásuvka ano. Bezplatné připojení k internetu je k dispozici na nádraží Wien Hauptbahnhof i po příjezdu na nádraží v Curychu.

Švýcarsko

Pro švýcarské vlaky rezervace k interrailu není potřeba, celé Švýcarsko je tak možné s výjimkou některých horských zubaček a lanovek projet v ceně interrailu. Ve vlacích není wifi a obvykle ani zásuvky, výhledy jsou však úchvatné. Wifi internet je k dispozici na švýcarských nádražích zdarma, a byl opravdu v těch nejzapadlejších stanicích v horách.

Pokud se jako my vydáte na panoramatickou vyhlídkovou trasu Golden Pass Route, doporučuje se v letních měsících zakoupení rezervace, protože vlak bývá dost plný. Během naší listopadové cesty z Luzernu přes Spiez a Zweisimmen do Montreux to ale nebylo potřeba.

Francie

Pro rychlíkový vlak TER z Ženevy do Grenoble také nebyla potřeba žádná rezervace, nikdo navíc jízdenky nekontroloval, obdobně jako u dalšího spoje z Grenoble do Valence. Ve vlaku nebyly zásuvky, wifi ani jídelní vůz. Wifi naopak na 20 minut zdarma nabízí většina nádraží ve Francii.

Pro cestu rychlovaky TGV je potřeba zakoupit rezervaci. Francouzský dopravce SNFC s cestujícími s interrail passem přímo počítá a je možné si pouze rezervaci koupit i online na webu Snfc-vogayes.fr. Pozor – SNFC má několik jazykových variant webů a stalo se, že na nich byly pro stejné trasy odlišné ceny. My jsme kupovali obvykle na švýcarské variantě na ch.sncf-voyages.fr

Samotná rezervace do TGV stojí obvykle 9 eur, a pokud se jedná o vysoce obsazený spoj, pak 18 eur. Každý z vlaků TGV má takzvaný kontingent pro interrail pass, tzn. po jeho vyprodání se do daného vlaku už bez nákupu standardní jízdenky nedostanete. Je dobré si tak cestu TGV předem naplánovat a zakoupit s dostatečným předstihem, pojedete levně a ještě si budete moci vybrat místa ve vlaku.

Pokud uděláte stejnou chybu jako my, a omylem si koupíte za 9 euro namísto rezervace do druhé třídy rezervaci do první třídy, pojedete celých 800 kilometrů v luxusní první třídě, nikdo vás nevyhodí. Uvědomili jsme si to až později, že tuto rezervaci je možné využít pouze pokud máte interrail do 1. třídy, ale žádnému z průvodčích to nevadilo. Ve skutečnosti nechtěli vidět ani samotný interrail, stačil jim QR kód v aplikaci francouzských drah SNCF (doporučujeme ke stažení zde pro Android a iphone), případně vytištěná jízdenka.

Na spojích TGV jezdí mnoho typů vlaků (francouzské dráhy jich mají přes 500), takže je složité říct, jaká je jejich kvalita. My jsme jeli ve starších vozech, jednou ve dvoupatrovém tzv duplexu, a chybělo v nich jak wifi, tak zásuvky. Interiér byl lehce ošoupaný, nicméně pohodlný.


Interiér první třídy ve vlaku TGV

Mezinárodní spoje TGV

TGV nejezdí pouze na vnitrostátních trasách po Francii, ale zasahuje o v rámci mezinárodní spolupráce do okolních zemí – Španělska, Belgie, Německa, Švýcarska nebo Itálie. Mezinárodní spoje TGV mají háček, na ně si rezervaci s interrail passem nekoupíte. Pro spoj z francouzského Valence do Barcelony jsme si tak museli koupit rezervaci s interrail passem za 9 eur pouze do Perpignanu, což je poslední stanice ve Francii, a následně standardní jízdenku za 38 eur z Perpignanu do Barcelony.

Při této operaci jsme si museli v Perpignanu přesednout, protože vlak byl složen ze dvou souprav TGV a jedna z nich zůstávala ve Francii. Zážitek jízdou rychlostí 300 km/h je ale pro českého cestujícího úchvatný, stejně jako skvělá nabídka bistrovozu. Z Perpignanu by bylo možné do Barcelony dojet i pomalými vlaky bez nutnosti kupovat drahou jízdenku, ale protože jsme jeli pozdě večer, ten den už žádný nejel.

Obdobně jsme postupovali při cestě z Paříže do Stuttgartu. TGV rezervace za 9 eur jsme zakoupili na úsek z Paříže do Štrasburku, zde jsme se prošli po městě (které je opravdu nádherné) a zbytek trasy jsme dojeli pouze na interrail v německých vlacích IC, kde již rezervace není povinná. Alternativou bylo zakoupení standardní TGV jízdenky ze Štrasburku do Stuttgartu, ale úspora času by byla pouze cca půl hodiny.

Španělsko

Pro spojení mezi Barcelonou a Madridem jsme využili španělskou vyskorychlostní obdobu TGV s názvem AVE. Pomalý vlak jezdí mezi těmito městy také, ale cesta trvá skoro 9 hodin, kdežto s AVE 2:45. Bylo nutné si koupit rezervaci za 10 eur pro jednoho cestujícího, a pozor na španělskou zvláštnost – o víkendu si nešlo koupit rezervaci na jiný než aktuální den. Protože jsme chtěli jet v pondělí, tak jsme museli na nádraží dorazit v pondělí ráno (no, vlastně kolem desáté:) s předstihem, a stejně jsme nedostali rezervaci do nejbližšího vlaku, ale až do toho, co jel o hodinu později.

Rezervaci bylo potřeba koupit i pro cestu z Madridu na sever do Irunu na francouzských hranicích. Zde stála rezervace na cestu, trvající více než 6 hodin, pouze 4 eura na osobu. První část z Madridu do Valladolidu jsme jeli soupravou typu Avant, která jela až 250 km/h. Druhou část do Irunu už potom obsloužila jednotka MD (medio distanca – střední vzdálenost), která jela nejvýše 160 km/h a v této rychlosti měla s povrchem trati dost problémy, hodně to s vlakem házelo. Později v horách na severu Španělska už jsme jeli pomaleji.

Ve španělských vlacích jsou zásuvky, wifi je k dispozici pouze na některých nádražích, naoak bistrovozy mají jen vysokorychlostní vlaky AVE.


Nádraží v Madridu

Německo

Cestu ze Štrasburku do Stuttgartu jsme absolvovali bez rezervace bez problémů ve vlaku IC, který disponoval wifi připojením. Bez nutnosti rezervovat si místo byla i cesta ze Stuttgartu do Salzburgu, kdy jsme přestupovali v Mnichově, i následná cesta rakouským Raijletem do Vídně. V rakouských i českých Railjetech je k dispozici wifi, ovšem pouze na území Rakouska a Česka. Co se týče pohodlí, tak jsou Railjety srovnatelné s cestou ve starších TGV, francouzské vlaky mají mírně širší a pohodlné sedačky, v Railjetu se zase lépe pracuje na stolečku. Pro novější Raijlety zase mluví zásuvky, internet a dětské kino na palubě.

Držitel jízdenky interrail ji může využívat i na tratích vlaků S-bahn v německých městech, protože tyto vlaky provozují Deutsche Bahn. Toho jsme využili na cestách po Stuttgartu a okolí, nebylo třeba si kupovat jízdenky na místní dopravu. Pravda je, že to ale nikdo nekontroloval, vycházeli jsme z informací na webu Interrail.eu.

Rekapitulace cen jízdného pro jednu osobu

cena interrail jízdenky                  318 eur
lehátkový příplatek Vídeň - Curych        30 eur
rezervace TGV Valence - Perpignan          9 eur
jízdenka TGV Perpignan - Barcelona        38 eur
rezervace AVE Barcelona - Madrid          10 eur
rezervace Madrid - Irun                    4 eur
rezervace TGV Hendaye - Paříž              9 eur
rezervace TGV Paříž - Štrasburg            9 eur
celkem                                   427 eur = 11 529 Kč

Ceny interrail pasů i rezervací se mohou lišit pro mladé lidi do 26 let, stejně tak se mohou lišit pro seniory. Vždy v zimním období (obvykle do konce března) je možné koupit všechny druhy interrail jízdenek s 15% slevou zde na webu interrail.eu.

Máte vlastní zkušenosti s Interrailem? Podělte se v komentářích!

Reklama: Chystáte se na cestu po Evropě? Na ubytování doporučuju Booking.com, který obsahuje dle mého nejširší nabídku dostupného ubytování a velmi jednoduše se ovládá.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

5 Comments

  1. Matouš z Ekonarium.cz

    Ahoj,

    právě jsem dočetl tvůj poslední článek a musím říct, žes mi v mnohém poradil a využiju tvých tipů 🙂

    Rád bych se tě zeptal, zda máš zkušenost s cestováním po Slovensku vlakem a zda jejich FREE cestování pro student a seniory platí i pro student z jiných zemí? Třeba mě 🙂

    Díky!
    Matouš z Ekonarium.cz

    Reply
  2. Bohuslav Brůha

    Rád bych věděl, zda Interrail Global Pass platí také ve Švýcarsku na železničních tratí TPC , t.j. Transports publics du Chablais Sa, která sahrnije tratě BVB Bex – Villars-Bretaye,
    ASD Aigle- Sepey -Diablerets.
    Děkuji

    Reply
  3. Matteo

    A co Itálie kde je Frecciarossa, nejrychlejší a nejhezčí vlak Evropy překonal i TGV. Jezdí Milano – Florencie – Bologna – Neapol. Torino – Milano…

    Reply